pátek 21. března 2008

Malé světy

Naše vlastní malé světy do kterých se uzavíráme, někteří častěji než jiní. Světy diferenciálně odlišné od světa ve kterém musíme žít. Protože cítíme že pokud v tom svém světě nestrávíme alespoň několik málo minut z každého dne,možná zítra nenajdeme důvod žít.

12 komentářů:

Tiny Lady řekl(a)...

Myslím, že tuším, co máš na mysli...bez fantazie a "jiných životů" bych večer co večer nedokázala usnout, ráno se nedokopala vstávat zcela ochromená hrůznou vidinou dalšího nudného dne a kdyby se mi to náhodou podařilo, zardousila bych se na cestě do školy vlastní nechutí ke všemu a všem. Ale pak uvidím lidi, které mám ráda a ten tísnivý pocit je pryč. Na chvíle, kdy je člověk samotný, by měl pamatovat nějaký odstavec trestního zákoníku. Mimochodem, stejný účinek jako denní snění na mě má i většina knížek, díkybohu za to.

Anonymní řekl(a)...

Asi patřim k těm, co tam jsou dost často ^^ áno, já bych se nedokopala k hodně věcem, kdybych neměla svůj vlastní svět...mám dojem, že trpim přebujelou fantazií nebo beru trávu a nevim o tom XD

Ariss, představa, že byses uškrtila na cestě do školy, je zajímavá. ^^

Goldstein řekl(a)...

Nesmysl,sám před sebou nikdo neuteče.
A vracet se pak z vysněnýho světa do reality je podle mě horší než zůstávat v realitě pořád ...

rajče: hehe,někdo ti trávu možná sype do jídla :)

Anonymní řekl(a)...

Goldstein: Nesouhlasím, útěk pomůže ikdyž je jenom na chvíli...
Ariss: Souhlas, díky Merlinovi za knížka
Rachel: Mě taky občas podezírají, že sem zfetovaná ^^
Kate

Wizardy řekl(a)...

Koukám že mi přibývá čtenářů =D A takyp ozoruji zajímavý jev kdy ke kratším postům je více komentářů. Těší mne to.
Já se v podobných případech uchyluji do světa kde si se svými postavami přehrávám různé situace a vymýšlím nové které by mohli zažít.

Tiny Lady řekl(a)...

Goldstein: A není a není. Únik z reality je taková dovolená, alespoň pro mě. A stejně tak pro mne není ani špatné se vrátit zpátky. Řekni mi, copak jsi nikdy nezáviděl fiktivním hrdinům , jak úžasně vzrušující mají život?

Goldstein řekl(a)...

Arissa:klidně si i dupni:)
Stejně mám za to,že v reálným světě člověk zažije vzrušení dost a nemusí hrdinům ani "hrdinům" závidět.
Teodor W.:radši si přehrávám různé situace se skutečnýma lidma...teda spíš je prožívám. Aspoň vím,že to co prožiju je skutečný a ne nějaký vybájený historky.XD
A můžete mě mít za přízemního tvora bez špetky fantazie...

Kate řekl(a)...

Goldstein: Taky,že asi v duchu máme, ale myslím,že takhle do monitoru ti to nikdo neřekne^^
Ale tak, každý má právo na názor...

Anonymní řekl(a)...

Arissa: Věř, že vracet se z toho světa zpět do reality je mnohem těžší než se zdá. Vlastní zkušenost, bohůmžel...
Zprvu se zdá vše jak má být, občas se prostě zasníš, necháš starosti stranou a jen se odraguješ. Ale náhle se můžou objevit větší problémy a ty znovu utíkáš do svého světa. Začne to být už ne jen tajemstvím, ale útočištěm. Ovšem pak se něco zvrtne. Začneš naopak ze svého světa utíkat zpět do reality. Uvědomíš, si že máš přátelé, pro které má cenu v realitě zůstat. Ale jak se uniká z vlastního světa, který sis sama vytvořila? Jak utéct z něčeho, co je součástí tebe samotné?
Sám před sebou nikdy neutečeš..
S potěšením můžu říct, že i má maličkost se z tohohle dostala, ale za jakou cenu.. Dodnes mě provází občasná paranoia a schizofrenie, či je to možná zárodek záchvatů agrese. Nic se nemá přehánět.
Na druhou stranu, tohle je můj názor a je možné a docela pravděpodobné, že ostatní zvládají své světy a svou fantazii lépe, než já.

Wizardy řekl(a)...

goldstein: Zase tolik zajímavých situací jsem nezažil =D A ty které jsem zažil si radši moc často nepřehrávám protože se mi pak vrací vzpomínky,krásné ale bolestivé. Takže v tomhle případě opravdu radši dávám přednost vyfantazírovaným představám.

Goldstein řekl(a)...

Kate:ale klidně mi to do monitoru řekni,já to myslím přežiju :)
anonymní:škoda,že se nepodepíšeš...já si zrovna nějak tak jak to popisuješ představuju konečné následky unikání ze světa reality do snů.A můj názor je,že to nestojí za to.
Teodor W.:třeba je nezažíváš právě proto,že před realitou utíkáš...a co se týče té bolesti /teď přijde trocha filozofování :)/...co je radost bez bolesti... a krásný vzpomínky musí i trochu bolet,aby byly tak krásný ne?
Třeba láska taky vždycky trochu bolí i když je to nádhernej pocit...

Anonymní řekl(a)...

goldstein: Když o tom teď tak zpětně přemýšlím.. těžko říct.
A když chcete podpis, máte ho mít.
Bella